Benefiční koncert 2026 pro Kubíka
Vážení čtenáři,přátelé pro dobrou věc,
srdečně Vás zveme na Benefiční koncert v dobrušské synagoze, který se uskuteční v sobotu 👉 28. listopadu v 18:00 hodin.
Letos zpříjemníme předvánoční čas hudbou a zároveň podpoříme dobrou věc. Dobrovolným vstupným a nákupem ručně vyráběných svíček 🕯️ (které připravila sama maminka Kubíka) pomůžeme uhradit speciální motodlahu a invalidní vozík pro osmadvacetiletého Kubíka z Náchoda. Kubík po tragických zdravotních komplikacích od dětství bojuje s těžkým postižením (Kubík přišel na svět jako zdravé dítě, před 28 lety. Ve třech měsících dostal infarkt, po kterém se dostal do ročního kómatu. Po probuzení mu bylo zjištěno hluboké mentální postižení, autismus, poruchy polykání, aj. Po letech usilovného cvičení se dokázal posadit, a nakonec i postavit na nohy) a progredující skoliózou, přesto má obrovskou chuť žít a být se svou rodinou. Veškerý výtěžek bude předán přímo na místě.
O hudební zážitek a příjemnou předvánoční atmosféru se postará Kuba Kopřiva, mladý písničkář a kytarista ze Svitav.
Přijďte strávit hezký večer, zastavit se a pomoci tam, kde je to potřeba. Každý příspěvek má smysl.
❤️Srdečně se na Vás těší místní sbor CASD❤️
Co říká o Kubíkovi jeho maminka:
„Víra, naděje, láska a síla. To je motto a poselství Kubíkova života.
Příběh Kubíka začíná před 28 lety narozením do mladé rodiny s dvěma malými dětmi. Kubík se narodil jako zdravý a nikdo tehdy netušil, jak těžká životní dráha ho čeká. Když mu byly 3 měsíce, dostal infarkt, jehož příčinou byla srdeční vada, kterou do té doby nikdo neodhalil. Upadl do ročního kómatu a teprve po probrání začala série vyšetření, genetiky a postupného odhalování jedné komplikace za druhou. Byl mu zjištěn Williams-Beuren syndrom, cystická fibróza, poruchy polykání a poruchy metabolismu, hluboké mentální postižení a později i autismus.
Po roce v kómatu se Kubík vrátil zpět domů ke své rodině. Nicméně dlouhodobě neprospíval, dokázal přijmout pouze omezené množství tekuté stravy. Jeho tělo denně vyprodukovalo několik litrů hlenů, kterými se dusil, tudíž záchrana života a hospitalizace nebo operace byly pro celou rodinu běžná součást života. Postupně už nemohl přijímat ústy bezpečně téměř žádnou stravu, a proto mu v 9 letech byla zavedena permanentní sonda na umělou výživu. Součástí jeho dětství bylo každodenní usilovné rehabilitační cvičení, díky němuž se po dlouhé době dokázal postavit na vlastní nohy a začal chodit. Kubík také navštěvoval speciální základní školu, ale infuze s umělou výživou a inhalace jeho výuku dost komplikovaly. Proto se jeho maminka rozhodla vystudovat osobní asistenci a asistenci pedagoga a s Kubíkem ve škole byla každý den. V posledních letech se však jeho stav zhoršuje vlivem rychle progredující skoliózy. Ta mu posouvá orgány v těle, způsobuje velmi silné bolesti, znepříjemňuje chůzi, spánek a běžné každodenní činnosti.
Kubíkův život byl a je plný bolesti, překážek a zápasu s vlastním tělem. Stejně tak je ale plný života, radosti, lásky, víry a neuvěřitelné vytrvalosti. I ve chvílích, kdy je mu těžko a kdy bolest připomíná svou přítomnost, má Kubík pořád chuť něco dělat, něco nového zkoušet a nemyslet jen na to, co bolí. Rád cvičí. Někdy si vezme činky a předvádí se, jak posiluje. Jindy chce, aby mu maminka zahrála na kytaru jeho oblíbené písničky. Miluje hudbu, společnost, a hlavně svou rodinu. Když se mu stýská po sourozencích, dokáže hodiny koukat na jejich fotky a čerpá z nich obrovskou radost. Chce být součástí dění kolem sebe, smát se, cestovat, hrát si a radovat se z maličkostí. Je to velký sběratel joja, figurek z vajíčka a žlutých triček s Pokémony. Nad to všechno je mimořádně citlivý člověk, který dokáže rozpoznat, když jeho mamince není dobře nebo je smutná, dokáže obejmout a být oporou i pro ni a jeho něžnost a citlivost je právě to, co pomáhá jeho mamince to celé nést.
Kubík nikdy nevzdal svůj boj o život. Má v sobě obrovskou vůli žít, srdce opravdového bojovníka a schopnost hledat radost v každém dni a užívat si život tak, jak mu to jeho možnosti dovolí. Za těch 28 let dokázal opravdu mnoho, navzdory všemu, co se mu stalo. Slovo „bojovník“ u něj není jen hezkou vlastností. Má obrovský rozměr a hloubku. Je v něm víra, odvaha, láska a také nekonečná Boží milost a pomoc. Kubík svou rodinu naučil, že radost nemusí přicházet z velkých věcí. Že i obyčejné chvíle mohou být nesmírně vzácné. Jeho život je o lásce, kterou rozdává. O radosti, kterou dokáže najít i v těžkých chvílích. O víře, která ho drží. A to je jeho největší síla.“
