Radomír Jonczy - Má odpuštění hranice?
„Odpuštění je problém. Značný problém.“ Takto začal přednášející své zamyšlení nad tím, zda existují hranice odpuštění. Upozornil, že neodpustit znamená ničit nejen vztahy, ale i vlastní psychiku a zdraví.
Záznam z přednášky
Hagioterapie: Léčba příběhem
Řešením může být hagioterapie, metoda doktora Prokopa Remeše, která pracuje s biblickými příběhy jako nástrojem k hlubšímu porozumění vlastnímu životu. „Příběhy našich životů se vzájemně interpretují a osvětlují skrze četbu biblických textů,“ vysvětlil přednášející.
Odpouštět pořád?
Ježíš řekl Petrovi, že má odpustit ne sedmkrát, ale sedmdesát sedmkrát. Neznamená to doslovné číslo, ale princip – odpouštění by mělo být neomezené. Ale je to vždy správné?
Někdy je třeba říct „dost“
V Bibli se píše: „Jako pes se vrací k vývratku svému, tak hlupák opakuje svou pošetilost.“ Odpuštění nesmí být slepým přehlížením zla. Ježíš také uměl říct „dost“ – když vyháněl kupce z chrámu nebo varoval před pokrytectvím farizeů.
Odpuštění není vždy smíření
„Smíření vyžaduje dva, ale odpustit mohu i sám,“ zaznělo. Přednášející sdílel příběh o nevyřešeném konfliktu se šéfem – smíření nepřišlo, ale odpustit mohl.
Odpuštění jako dar a biblický obraz slepených papírů
„Chybovat je lidské, odpouštět je božské,“ řekl Alexander Pope. Odpuštění nelze vynutit, je to dar, o který můžeme prosit.
Na závěr přednášející použil silný obraz, který souvisí s biblickým textem o manželství. V řečtině se totiž slovo „spojit“ v Ježíšově výroku „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj“ dá přesněji přeložit jako „slepil“. Dva lidé v manželství nejsou jen spojeni jako provázky, které lze snadno rozvázat – jsou slepeni jako papír.
Přednášející tento princip demonstroval – slepil dva papíry k sobě a požádal jednoho z přítomných, aby je rozlepil. Šlo to, ale s následky. Papíry sice oddělil, ale zůstaly pomačkané a poškozené. Stejně tak vztahy – i když se dají rozdělit, vždy na nich zůstanou stopy.
Závěr: Odpuštění s rozvahou
Odpuštění je mocný nástroj uzdravení, ale zároveň je třeba k němu přistupovat s moudrostí. Není slepým zapomínáním ani povinností odpustit za každou cenu. Může být cestou ke svobodě, ale nemělo by vést k tomu, že se člověk opakovaně nechává zraňovat.
Na úplný závěr přednášející připomněl, že odpustit někdy znamená „pustit to“, nenechat se minulostí dál ničit. Ne vždy je možné vztahy zachránit, ale je možné zbavit se hořkosti, která svazuje.
Přednáška skončila modlitbou za všechny, kteří s odpuštěním zápasí. Protože odpouštění není jen otázkou vůle – je to dar, který můžeme přijmout.
O přednášejícím
Mgr. Radomír Jonczy (1961) je český adventistický duchovní, vztahový poradce a amatérský hudebník. Dlouhodobě se věnuje podpoře rodin a manželství, organizuje přednášky, semináře a kongresy na tato témata. Působil jako kazatel v několika sborech, je autorem publikací o manželství a duchovním životě a spolupracoval s médii, včetně Českého rozhlasu a televize HOPE TV. Aktivně se zapojuje do práce s mládeží a založil Společenské centrum Londýnská 30. Ve volném čase se věnuje hudbě a zpěvu.